středa 17. února 2016

Z pohledu studenta: 4 důvody, proč není tak špatné, že jsou ranní modlitby povinné

Ruku na srdce, každý je v určitém bodě svého studia na VOŠMT zchvácen pocitem marnosti a nudy na ranních modlitbách. Been there, done that. Co s tím? No, někdy je fajn zamyslet se nad tím, co dobrého mi zošklivený systém může přinést. Zda strohá logika něco fakticky změní, nevím. Může ale poskytnout čerstvý pohled na věc.


  • Didaktický účel ranních modliteb vám byl pravděpodobně na škole již několikrát nastíněn. Bratr ředitel dělí modlitby do několika kategorií, které s vámi jistě sdílel. Nelze se modlit stejně na veřejnosti jako doma v soukromí, vše má své aspekty. Rovněž se na modlitbách setkáte s různými druhy organizace (modlitby ve skupinkách, modlitby společné, podle seznamu, podle osobních potřeb). Můžete si sami vyzkoušet vedení modliteb či chval a být za to objektivně zhodnoceni. Každý takovýto výkon vás pak může posouvat dále v úrovni vaší použitelnosti ve službě. To není něco, co by se dalo jen tak někde jinde nasimulovat.
  • Supervize zodpovědných je další stránkou školních modliteb, která je nenahraditelná. Nejednou se na VOŠMT  stalo, že studenti z vlastní iniciativy organizovali společné modlitby, nicméně ne vždy to dopadlo nejlépe. Varováním může být situace, kdy se studenti k takovýmto spontánním společným modlitbám sešli a strávili celý určený čas bědováním vůči těm, kteří přiložili vyšší prioritu nedodělané práci do školy. Z času, který měl být plný přítomnosti Ducha se tedy stalo trpké setkání. Dohled zodpovědných dospělých na ranních modlitbách se snaží udržet atmosféru modliteb, jdou vám příkladem, zapojují se do vámi připraveného programu.
  • Cvičení se v disciplíně je z mého pohledu nejdůležitějším aspektem ranních modliteb. V pedagogických kruzích VOŠMT se velmi často naskýtá otázka: Jak je možné, že je pro studenta VOŠMT zatěžko přijít včas na ranní modlitby, když na střední škole je pro žáky běžné, aby v 8,00 již seděli v lavicích. Než jsem nastoupila na VOŠMT, také jsem si tuto otázku kladla. Po třech letech ale vím, že se zkrátka jedná o věc disciplíny a organizace času. Člověk je najednou dospělý, svobodný a zcela oproštěný od popohánění rodičů do školy. Když jsem vstala v 7,30, prostě jsem modlitby včas nestihla, tak to prostě bývá. Stejně tak únava na ranních modlitbách často člověku náladu nezlepší a jeden by nejradši seděl a skelně hleděl na řečníka. Modlit se? Na to není nálada. Je to tak správně? Nebo se lze “překousnout” a soustředit? Jak kdy. Nicméně ono “překousnutí” neuvěřitelným způsobem buduje disciplínu a charakter člověka pro budoucí použití.
  • Jak říká můj manžel, též absolvent GU, VOŠMT je tzv. laboratoří církve. Časem si pravděpodobně všimnete, že VOŠMT poskytuje prostředí, které vám dovolí zapojit se ve službě na mnoha různých úrovních. Ať už se jedná o školní bohoslužby, misijní výjezd, či dětský klub, jsou to všechno aktivity, které se povětšinou vedou i v našich domácích sborech. VOŠMT  vám však umožňuje, abyste se v nich zapojili “no strings attached” - tedy tak, abyste se mohli neustále zdokonalovat, zkoušet, co třeba ve sboru nebudete moci, bez toho, aby vás v té službě pastor nezačal vidět na příštích 10 let. Takovým způsobem  jsem na VOŠMT například zjistila, že moje místo není ve chválicím týmu, ani na besídce. Máte možnost si to vyzkoušet a víc než to: máte možnost zažít církev ve zmenšeném měřítku. I setkání na školních modlitbách to poskytují, ať už se jedná o věci pozitivní, či ne zas tak úplně. Patří mezi ně jak organizační faktory (bratr, který káže déle, než jste čekali; rozvášněný vedoucí chval, který převezme vládu nad situací a naruší program vedoucímu shromáždění), tak osobní faktory (cvičení se v lásce vůči lidem, kteří mi úplně “nesedí”). Všechno jsou to věci, se kterými se musíme učit mít trpělivost, protože se všichni stále učíme.


Co k tomu dodat? Myslím, že můj ročník modlitby moc neřešil, protože jsme je tak trochu braly jako součást balíku - povolání být na biblické škole. Tím jsme si byli jistí a proto pro nás bylo jednodušší leccos překonat. Koneckonců, ranní modlitby jsou pořád tvůj osobní čas s Bohem. Pořád se jedná o chvíli, kdy stojíš tváří v tvář Ježíši Kristu a on trpělivě očekává s čím za ním jdeš.

V otázce školních modliteb se rozhodně nepovažuji za vzor, nicméně když svou zkušenost s nimi zpětně hodnotím, dospívám k těmto čtyřem bodům. Berte je jako "food for thought".

A tak jen stručně závěrem přeji všem současným i budoucím studentům VOŠMT, aby vaše zkušenost s touto školou co nejvíce posílila váš charakter a vaši identitu v Kristu. Abyste byli s Bohem, byli požehnaní a soustředili se na to, co je důležité. Snad se zase někdy uvidíme.

pondělí 22. července 2013

Jak přežít na biblické škole


Po úspěšném absolvování prvních dvou semestrů se cítíme povolány k tomu, abychom příštím generacím předaly část našich zkušeností ze života studenta VOŠMT. Naše postřehy pokrývají většinu oblastí studentského života, ať už samotné studium či náročný život na domově mládeže (intr). Všechny zmíněné rady jsou založeny na dlouhodobém pozorování a osobní zkušenosti. Nicméně si nenárokujeme neomylnost a nebráníme se připomínkám z řad absolventů stejné školy, jejichž pohled by se mohl lišit :)

Enjoy reading!


Nezapomínej značkovat
Rada, která předčí všechny ostatní je ta týkající se tvého osobního majetku. Chceš-li si zachovat duševní rovnováhu v průběhu celého roku, nezapomínej si značkovat/podepisovat svoje jídlo, případně jiné, tobě drahé, věci. Není nic horšího, než když zjistíš, že tvoje milované sardinky v rajčatovém nálevu snědl nějaký nezbudovaný spolubydlící!

Kazatel 3,1-8
Výše uvedená pasáž vás nejspíše bude provázet většinu času vašeho studia. Myslím, že ke Kazateli moc nepřidáme, když řekneme, že je čas seminárky psát a seminárky odevzdávat, a čas se na testy učit a poté je psát. Palčivá otázka time managementu na studenta přichází již v prvních dnech jeho života na škole. Naše varování tedy zní následovně: Odsouváním práce na poslední chvíli jednak snižuješ její kvalitu, a jednak zaděláváš sobě na stresuplné chvíle.
V souvislosti s pasáží z Kazatele je také spojeno jedno zlaté pravidlo - spánek nade vše. Nenech si dobrý spánek vzít ani velmi přitažlivým sociálním životem, který na VOŠMT probíhá. :)

Spolu a chutně
Kolektiv je nedílná součást života na intru. Hlavní předpoklad funkčního kolektivu je, že se budeme navzájem přijímat, nebudeme vyhledávat konflikty, ale budeme jednat se sebou navzájem v lásce. Je nutné, aby sis hned na začátku uvědomil/a, že se svými spolužáky budeš následujících 10 měsíců v intenzivním kontaktu, to znamená - nerozházej si to hned na začátku. :)
Nemluvě o tom, že dobré vztahy poté můžeš využít například při společném nákupu a vaření, které se v uplynulých měsících ukázaly jako finančně velmi výhodné.
A k tomu všemu malá rada: Pokud ještě neběháš, začni s tímto sportem hned od září, jinak tě tento sport bude pronásledovat celou dobu studia (vlastní zkušenost). ;)

Depression, crisis
Jevem již dlouho pozorovaným a naším ročníkem potvrzeným, jsou krizová období. V zásadě by se daly časově určit na konec listopadu a téměř celý únor, který přesahuje i do sousedních měsíců (leden, březen). Rozvinutí této krize se u jednotlivců dá předcházet již výše zmíněným time managementem a odreagováváním se různorodými koníčky nebo prováděním nejrůznějších aktivit (viz tento blog). :)
Mnoho nových studentů také zaskočí, že si VOŠMT nárokuje prioritu v jejich životě. Proto, než si naplánujete nějaké akce, nezapomeňte zkontrolovat školní kalendář akcí, abyste se vyhnuli případnému zklamání.
Nenechte se vydeptat vůbec ničím, protože krok za krokem, dnem za dnem a hlavně s Boží pomocí se všechno dá zvládnout. :)

"Tajný život studenta"
Všimly jsme si také, že mnoho studentů vychází ze špatné premisy, která říká, že mají nárok na vlastní soukromí. Tato premisa, dle našeho názoru, ovšem nemůže fungovat už z toho důvodu, že bydlí na intru, kde jsou všechny vztahy a ostatní aspekty společného života zintenzivněny. Je tedy přirozené, že všichni ví všechno - nelze se tomu divit. Ovšem netvrdíme, že je to stav ideální.

Duchovní stránka
Ve víru dění na biblické škole se může stát, že zjistíte, že není dost času na osobní modlitby. Jak nám ale bylo doporučeno od absolventů, pro tento účel je velmi dobré využívat ranních modliteb, které jsou sice povinné a proto občas neoblíbené, ale většinou jsou velmi občerstvující a pomáhají nastartovat celý den.
V souvislosti s tím bychom chtěly zdůraznit, že všem zaměstnancům školy jde vždy o dobro studenta. Učitelé nejsou na nepřátelské lodi, jak by se mohlo některém studentům jevit, ale naopak jsou na lodi s námi.
Duchovní podpora vedení školy není tajemstvím, využívejme tedy jejich nabízených služeb, tedy modlitby za nás studenty, a nebojme se k nim přijít s případnými problémy.

Závěrem chceme položit důraz na výrok bratra emeritního biskupa, který jednou jednou napsal: "Ta škola bude taková, jaký budeš ty. Co tam ty vneseš, to tam bude. Vneseš tam Ducha modlitby, pokory, touhy po Božím slově?" Jinak řečeno, jaké si to uděláš, takové to budeš mít. Po roce studia na VOŠMT toto pravidlo musíme potvrdit, protože náš ročník byl skutečně ochotný pro dobrou atmosféru něco udělat.

Připojíš se k nám příští rok v této ochotě?


úterý 28. května 2013

Zkouškové období

Ano, chápete správně, zítra je řečtina. Je to fascinující jev, že většina našich článků, či puzení k psaní článků, má původ v den před řečtinou. Nicméně, toto je jiná situace. Je totiž zkouškové období a my máme zítra z řečtiny zkoušku. Pokoj 31 tuto situaci zvládá zatím následujícím způsobem:
Včerejší nadšení pro pilné studium vystřídala prudká nechuť a sklon k agresivní prokrastinaci. Nejsem si úplně jistá, jak je agresivní prokrastinace definována, ale fakt, že jsme za tři hodiny od momentu probuzení do teď, neudělaly nic, téměř ani snídani, mi nepřipadá vhodněji označitený. Takže tak to je. Někteří z nás zjistili, že dnes akutně musí psát seminárku. Jiní hrají ZooMumba a plynou životem. A další mi vyprávějí divné sny z uplynulé noci o svatbách, prezidentech a pivoňkách. Jiní a Další si také dnes už naplánovali výlet do pardubického kina na Rychle a zběsile a Někteří tu zůstanou trčet s tou seminárkou. Ale byla to Některých volba, tak co.

pondělí 22. dubna 2013

Důvod bytí

Právě jsem dočetla článek v časopisu Elle (březen 2013), z deníku Ani Geislerové. A tímto bych ráda zapsala, že pokud jsem kdy měla pochybnosti o účelu/smyslu/významu/záměru tohoto blogu, už je nemám. Protože jestli někdo může pravidelně přispívat svými hormony zatíženými a velmi popletenými názory do tak prestižního časopisu, myslím, že internetová síť a vesmír vůbec snesou jeden dívčí blog, který se může zdát přihlouplý, přesto však má větší hodnotu, než ta škvára, co jsem, právě dočetla.

Za autorky, Milana

úterý 16. dubna 2013

Úterky s řečtinou

Studium řečtiny není vůbec jednoduchou záležitostí, ba naopak, celkem dost vysiluje. Proto máme často k večeru před testem celkem dobrou náladu. Před chvílí nám například připadalo náramně zábavné, že když se plyšovému medvídkovi zmáčkne čumák, má najednou úplně jiný výraz... Pravda, teď to nezní tak vtipně, jak nám to připadalo, ale možná je k plnému pochopení třeba studovat 2 hodiny novozákonní řečtinu.
Medvídka jsme vám vyfotili ;)
 


středa 10. dubna 2013

Doznání

Než začneme regulérně publikovat vlastní perly, musíme jako autorky učinit doznání. Pravdou je, že nápad založit blog rozhodně není náš vlastní. Drze jsme jej opsaly od pokoje vedlejšího, který má blog na následující adrese: http://pokoj-cislo-32.blog.cz/
Nesnažíme se s nimi ani v nejmenším soutěžit o obsah nebo design, jenom jsme se nadchly pro stejný nápad(a čórly ho)! :D

A tak se veřejně omlouváme.

Vítejte!


Jelikož je v dnešní době blogování záležitostí pár kliknutí, rozhodly jsme se, my, děvčata z pokoje číslo 31 na internátě VOŠMT, sdílet s vámi některé radosti, které se v našem pokoji odehrávají. A tak, jsi-li cizí, nepovolaný, nebo muž (kteřížto mají dle kolejního řádu do našeho pokoje vstup zakázán), naskýtá se ti jedinečná možnost. Otvírají se před tebou dveře do světa radosti, lásky a přátelství.
Proto vítej, cizinče! :)